Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Problémy s Phillipsovou křivkou ve vyspělých ekonomikách
Krupička, Michal ; Babin, Jan (vedoucí práce) ; Slaný, Martin (oponent)
V mé bakalářské práci se soustředím na problematiku Phillipsovy křivky. Teoretická část sleduje vývoj Phillipsovy křivky. Popisuji zde průběh zkoumání této problematiky, která započala už před uvedením modelu A. W. Phillipsem. Zobrazeny jsou i práce navazující na Phillipse v pozdějších dobách, spolu s představením kritik tohoto modelu. V praktické části jsem sestrojil modely k posouzení platnosti Phillipsovy křivky. Pro model jsem využil data pro Českou republiku a Spojené státy americké. Praktická část potvrzuje, že platnosti křivky je značně omezená a jeho praktické využití pro ovlivňování ekonomiky není možné.
Vývoj vybraných ekonomických ukazatelů
Bieliková, Nikol ; Löster, Tomáš (vedoucí práce) ; Arltová, Markéta (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vývojem vybraných ekonomických ukazatelů. Těmito ukazateli jsou hrubý domácí produkt, míra inflace a míra nezaměstnanosti. Analýza těchto vybraných ukazatelů je prováděna v rámci Evropské unie, převážně jen pro vybrané státy, kterými jsou Česká republika, Slovenská republika a Spolková republika Německo. Teoretická část je rozdělena na tři dílčí celky. Jako první jsou vymezeny vybrané ekonomické ukazatele, dále je popsána Evropská unie společně s vybranými členskými státy a jako poslední část je uvedena analýza časových řad. Praktická část práce je zaměřena na analýzu vývoje daných ukazatelů v daných státech a v souhrnu EU 27. Je zde také provedena předpověď budoucího vývoje těchto ukazatelů pro rok 2011 a rok 2012.
Dopady krize v EU v závislosti na plnění Maastrichtských kritérií
Koutňák, Michal ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Vrňáková, Irena (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje, zda vývoj plnění maastrichtských kritérií mezi lety 1997 a 2007 ovlivnil průběh světové finanční krize v letech 2008 až 2011 v zemích Evropské unie. Státy jsou rozděleny do čtyř logických celků - původní členové eurozóny, rozšíření eurozóny, země s trvalou výjimkou na zavedení eura a ostatní země Evropské unie. V první části je analyzováno, jak a které státy plnily maastrichtská kritéria do začátku světové finanční krize. Ve druhé části je rozebráno, jak se změnilo plnění daných kritérií po vypuknutí krize a jak se změnila nezaměstnanost a tempo růstu reálného HDP. Cíl mé práce je zjistit, zda existuje souvislost mezi plněním maastrichtských kritérií před krizí a důsledky krize na dané státy. V závěru práce je shrnuto, čím se určité skupiny států od sebe odlišovaly podle toho, jak plnily maastrichtská kritéria a jak reagovaly jejich ekonomiky na krizi.
Vývoj ekonomik ČR a Slovenska v posledních 20 letech
Ptáčníková, Veronika ; Abrhám, Josef (vedoucí práce) ; Jeníček, Vladimír (oponent)
Cílem mé diplomové práce "Vývoj ekonomik České a Slovenské republiky v posledních dvaceti letech" je nejen zhodnotit a porovnat ekonomický vývoj ČR a SR v posledních dvaceti letech, ale také nastínit hospodaření Československa jako celku, abychom měli představu o východiscích a souvislostech té doby. Vývoj jsem srovnávala pouze ve zmíněných dvou ekonomikách, následně pak ještě ve vztahu k EU. Celou práci jsem rozdělila celkem do třech kapitol dle jednotlivých etap vývoje České a Slovenské ekonomiky. V první kapitole jsem postupovala od stručného popisu Československa, tzn. jeho vzniku a následného vývoje až do roku 1989, přes transformaci ekonomiky se zaměřením na výchozí stav ekonomik, základní provedené kroky a makroekonomickou stránku transformace, až po samotný rozpad Československa na dva samostatné státy. Následující kapitola je zaměřená na charakteristiku odděleného ekonomického vývoje ČR a SR až do roku 2004, kdy obě země vstoupily do EU. Závěrečná kapitola pak pojednává o Evropské unii, plnění Maastrichtských kritérií před vstupem do unie a vývojem ekonomik po vstupu do unie s přihlédnutím na vstup Slovenska do eurozóny.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.